Příběh jedné dívky a její sestry

Dětství si ta dívka moc nepamatuje. Časem jak ji byly 4 roky. Vnímala svět podle toho, jak ho viděla a prožila. Trávila svoje dětství většinu času venku na ulici. Ničeho se nebála, neměla žádné starosti. Pro ni svět znamenali kamarádi z bytovky a z ulice. Kolikrát nebyla přes noc doma. Místo toho trávila čas venku s kamarády. Věděla, že když je se svými kamarády, tak se ji nic nemůže stát. Znala všechny ulice města a všechny lidí v nich. Byla ta dívka tehdy šťastná ? Ano, protože neznala nic lepšího, neznala svět ani netušila, že je obrovský, protože ona znala jen svoje ulice. 

Ale jednoho dne se to změnilo. Přijela nějaká paní a vzala tu dívku a její sourozence pryč z jejich rodného domova. Najednou byly v dětském domově.
Dívka tomu tehdy nerozuměla, ale když kolem sebe viděla plno hraček, vůbec si nevzpomněla ani na své kamarády s ulice ani na své rodiče. Vždyť v dětském domově měla takové království a plno nových kamarádu. Stačilo, když věděla, že jsou tam s ní její sourozenci.

O dva roky později .......
Dívce a její sestře bylo 7 let. Vychovatelka jím říkala, že je u vchodu dětského domova čeká teta a strýc. Dívky věděly, že to rozhodně nejsou jejích teta a strýc, ale nebránily se a říkaly jím teto a strejdo. Časem k ním jezdily na návštěvu domů. Kdyby tehdy tušily, že to je jejích budoucí rodina. Jednoho dne jim strýc řekl: "Holky, teď už u nás zůstanete". Dívky, i když měly tetu a strýce velmi rádi, přesto brečely, protože věděly, že už neuvidí svoje kamarády a svůj dosavadní domov. Za pár měsíců si ani nevzpomněly, že nějaký dětský domov existuje. Poté za dalších pár měsíců jim už neříkaly teto a strejdo, ale mami a tati, i když věděly, že to nejsou praví rodiče. Nikdy však na svoje pravé rodiče a sourozence nezapomněly.Tak dívky poznaly, že jsou milované jak od pěstounských rodičů tak i od jejich dětí. Začaly chodit do školy. Byl to pro to pro obě dívky nový krok do života, i když je to pro ně až do teď největší boj. Ani jedna totiž například ve dvou letech neuměly to, co jiné děti už od svých dvou let umí.
Dívky mají tedy rodinu, kterou by nevyměnily. Teď je to právě deset let co v ní žijí a jsou šťastné, že mají právě takovou rodinu. Zanedlouho těm dívkám bude už18 let. To znamená, že všechno teď bude záležet na nich zda si budou chtít najít svou pravou rodinu nebo ne. To už je pouze na nich.    (Podle skutečnosti)